Kerrang-1.

24. srpna 2011 v 13:22 |  Interwiews -MCR

Tak je to česky....... a je to neuveriteľné !!!!

Prvá časť

Čtyři členové My Chemical Romance sedí u stolu ve venkovní restauraci jednoho lisabonského hotelu. Krajina skýtá výhled na Bairro Alto, zatímco pronikavě modrou portugalskou oblohu protínají mraky. Předmětem konverzace však nejsou krásy okolí. Rozhovor se točí okolo toho, jak neskutečné to je, že se kdysi bezejmenní hudebníci, kteří napsali své první songy v roce 2001 v suterénu domu v New Jersey, o deset let později dostali až sem. Když se zpěvák Gerard Way, jeho bratr, basista Mikey, a kytaristé Frank Iero a Ray Toro probírají společnou historií, vzpomínají na staré časy, minulé přátele, a hodně se u toho nasmějí.
Řeč přijde také na temná období. Navzdory úspěchu, jakého My Chemical Romance dosáhli, jejich příběh není jen o slávě. Potýkali se se závislostí na drogách i alkoholu, nervovými kolapsy i okamžiky, kdy se báli, že přijdou o rozum.
Při rozhovoru dochází k dojemným omluvám, to když si jeden z nich uvědomí, čím kvůli němu musel druhý projít. Zazní i několik odhalení a nastanou chvíle plné překvapení, to když na povrch vyplavou skutečnosti, o kterých ostatní neměli ani tušení. Dneska totiž nastala chvíle, kdy nám My Chemical Romance vyjeví svou tajnou minulost.
Při vzpomínání na syrové začátky, na příběh, jak se díky 'Three Cheers for Sweet Revenge' stali hvězdami, a na šílenství, které rozpoutala 'The Black Parade', se Gerard na chvíli zamyslí.

F:"Byli hrozně opilí. Všichni byli nervózní, tak jsme zašli do dodávky Pencey Prep a pili jsme."
M:"Já vypil sedm piv během pěti minut. Byl jsem strachy bez sebe."
F:"Když konečně nastoupili na pódium, jako by tam vtrhl hurikán. Celý místo úplně šílelo. Ray s Gerardem se navzájem nakopávali, nemělo to chybu. Bylo jasný, že se děje něco důležitýho. Stačil jeden tón a stali se mou oblíbenou kapelou."
R:"Já jsem normálně tichej kluk, ale ta hudba mě přinutila všechno ze sebe vydat. S My Chem bylo všechno jiný: dělali jsme muziku, kterou jsem od nikoho dřív neslyšel, muziku, která byla plná energie."
G:"Po koncertě jsem se cítil jako po havárce - ale v dobrým smyslu. Bylo to magický. Nešlo hrát ty songy bez toho, abychom se do toho opřeli. Kdybychom zkoušeli, tak by to nedopadlo dobře. Museli jsme si vystačit jen s naším výkonem a muzikou. Nic jinýho jsme neměli...
Proč jste chtěli,aby se k vám Frank přidal?
G:"Když jsme sledovali Pencey Prep, jak jim to šlape na pódiu, hned bylo jasný, co nám chybí. Nějaký rozbušky už jsme měli, ale bylo jich potřeba víc. Frank byl ta rozbuška navíc."
F:"Potloukal jsem se kolem, když nahrávali demo 'Vampires Will Never Hurt You' a dost jsem se zkouřil. Ray nahrál nějakých 14 kytarových partů a někdo mu řekl, že kdyby přibrali ještě jednoho kytaristu, znělo by to naživo stejně. A kdosi na to řekl, že jedinej chlápek, o kterým by uvažovali, je moc zkouřenej na to, aby se zvedl z gauče. V tu chvíli jsem si uvědomil, že bych mohl hrát ve svý oblíbený kapele. A hodně mě to vyděsilo. ".....
Gerard kreslil komiksy a psal příběhy,které však četlo jen málo lidí.Bylo nahrávání debutů další šancí,jak být vidět?
G:"To bylo. Měl jsem několik deníků plnejch kreseb, který reflektovaly, jak jsem se ve dvaceti cítil distancovanej. Nelíbilo se mi, kam jsem já - a všichni, koho jsem znal - směřovali. Všichni jsme byli předurčeni, abychom skončili jako nuly. A díky tomu se zrodila kapela."....
I Brought You My Bullets,You Brought Me Your Love,vyšlo v červenci 2002.Jak na tuto desku pohlížíte s odstupem:?
R:"Myslím, že je z ní znát ta nervozita a nadšení. Každej song postupně zrychluje, což přispívá k jedinečný atmosféře. Strašně se mi líbí syrovost desky, hlavně ve zpěvu. Zní to opravdově a hrozně to na mě citově působí. 'Early Sunsets over Monroeville' se nepodobá žádný písničce, jakou jsme od tý doby napsali."...
Jaké jste měli s deskou plány a cíle?
F:"Měli jsme vlastně jen jedinej cíl, a to dostat se co možná nejdál od domova. Chtěli jsme hlavně hrát, a tak jsme hráli kdekoliv a s kýmkoliv a děsně to prožívali."
G:"Hrávali jsme s křesťanskýma kapelama, metalovýma kapelama, hardcore i indie, prostě s kýmkoliv. Chodilo na nás pět, deset lidí a vesměs to byli naši. Uměli udělat pořádnej kravál. Pamatuju si, jak si jednou došlápli na kluka, co se nám vysmíval do ksichtu. Byla to paráda."...
Ale na turné začal Gerard a Mikey pít...
G:"Alkohol mi pomáhal to zvládnout. Měli jsme tolik volnýho času! A naše hudba byla navíc intenzívní, zpíval jsem o temných věcech a na pódiu jsem je musel prožívat znova a znova. Proto jsem začal tolik pít."
M:"Mně se stýskalo po domově a navíc jsem byl na jevišti strašně nervózní. Byl jsem na cestě do pekla. Ani si nepamtuju, že bych si to nějak užíval."

V listopadu 2003 to s My Chemical Romance vypadalo dobře. Podepsali smlouvu s velkým vydavatelstvím a koncertováním po Evropě a Americe si získali malou, avšak věrnou, fanouškovskou základnu. Začali přemýšlet o druhém albu, 'Three Cheers for Sweet Revenge."Rozhodli jsme se,že na nové desce nic nebude tabu,"vzpomíná Ray. "Když bude píseň skvělá,použijeme jí ať bude zapadat nebo ne."
V losangeleském studiu Bay 7 je producent Howard Benson dostal pod tlak. Demo kapely na něj nijak nezapůsobilo, ale v Gerardovi cosi rozpoznal. " V každé kapele hledám hvězdu":tvrdil tehdy."A tou Gerard bez pochyby je"Donutil ho tedy, aby se citově otevřel a v každé písničce zaujal novou identitu. Gerard "Pamatuji si,že mě Howard nutil k takovým extrémům,až mi to bylo divné."
V průběhu nahrávání však bratry Wayovy zasáhla jiná událost. O několik měsíců dříve jim zemřela babička, hnací síla, která je dovedla k hudbě. Gerard své pocity reflektoval na desce, především pak v písničce "Helena", která dostala jméno po ní. V minulosti k tomu řekl:"Všechen ten zasranej hněv ,zlost,nadávání na Boha,obavy,agrese,zasranej jed-emoce,které pociťujete když pro někoho truchlíte,to všechno je Revenge!
Všechny tyto emoce pak smíchal v koktejlu s alkoholem, xanaxem, prášky a kokainem.....
Jak moc smrt vaší babičky desku ovlivnila?
G:"Když babička umřela, muzika byla to jediný, co nám dokázalo zvednout náladu. Tehdy mi taky drogy a alkohol začaly přerůstat přes hlavu a stala se z toho závislost."....
Začalo to pro vás všechny být dost divoké.Frank říkal,že si v pátek večer vyrazil,vzal si nějaké prášky a vzbudil se v pondělí ráno,aniž by si cokoli pamatoval
F:"Jo, to bylo divný období. To jsem se ráno probudil a ani jsem nevěděl, co je za den."
G:"My jsme to měli stejně. Dobu, kdy jsme zrovna nepsali muziku, mám tak nějak v mlze. Experimentovali jsme s práškama. Když jsme nebyli ve studiu, prostě jsme se na pár dní úplně vypařili."
R:"Vážně? Já jsem o ničem neměl ani tušení. Byl jsem hrozně naivní. Věděl jsem, že nějaký případy byly, protože jsem po jednom takovým mluvil s Gerardem, ale nic zvláštního jsem nepozoroval. Vlastně jsem dost překvapenej, o tomhle jsem dodneška nevěděl. Frank že bral prášky? To je pro mě novinka."..
.Mělo to na album nějaký vliv?
G:"Jednou ráno jsem nebyl schopnej nic zazpívat, protože jsem do sebe celou noc ládoval kokain. Cítil jsem se strašně, tak jsem se svěřil Rayovi a vážně jsme si promluvili. Pak už to bylo lepší, teda dokud jsme se nevydali na turné."

Zdroj: mychemicalromance.cz (Kerrang - preklad )

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama